Vdovin haléř

Chudá vdova stojí u chrámové pokladnice a vhazuje drobnou minci do nádoby na oběti, zatímco se k ní těsně tisknou děti. Za ní čekají bohatší věřící s viditelnými dary v rukou, čímž vzniká kontrast, který je jádrem evangelijního vyprávění. Prostředí evokuje nádvoří jeruzalémského chrámu, kde se dary vkládaly do obětních schránek a vnější štědrost mohla být ostatními spatřena.

Scéna odkazuje na Luke 21:1-4 a Mark 12:41-44, kde Ježíš učí, že dvě malé měděné mince vdovy byly cennější než velké částky bohatých, protože dávala ze své chudoby a svěřila Bohu „všechno, z čeho měla být živa“. Dílo zdůrazňuje obětavé dávání, pokornou víru, správcovství a hodnotu oddanosti v Božím království, která se neměří částkou, ale odevzdáním.