Kříž září při západu slunce

Name: Kříž září při západu slunce
Brand: GoodSalt
SKU: aebas0008
Price: 83.70 CZK
Availability: InStock

Produkt

ID obrázku

aebas0008

Popis

Zářící křesťanský kříž svítí z planoucího otvoru v nebesích, vznášející se nad ostrými trnitými tvary, které vystupují zdola. Kompozice spojuje slávu Kristova vítězství s utrpením Jeho pašijí: kříž je vyzdvižen vysoko ve světle, zatímco bodavé tvary dole připomínají trnovou korunu, Kalvárii a cenu vykoupení. Nebe při západu slunce dodává scéně vážnou intenzitu Velkého pátku, a přesto osvětlený kříž ukazuje za smrt k naději vzkříšení.

Toto dílo promlouvá k samotnému srdci evangelia: skrze ukřižování Ježíše Krista se utrpení stává obětí a nástroj smrti se stává znamením odpuštění a věčného života. Dobře se hodí pro Velikonoce, Velký pátek, postní dobu, grafiku ke kázáním, pozadí pro bohoslužby, církevní bulletiny a zbožné použití zaměřené na kříž.

Umělec

Alan Belcher

Podrobnosti o obrázku

Více informací
Klíčová slova	Kalvárie Kristus kříž trnová koruna ukřižování vykoupení
Secondary Keywords	bohoslužba bolest golgota křesťanský krucifix muka nebe oběť obloha odpuštění odpuštěno pašije resurrection hope smrt trn ukřižovat utrpení Velikonoce Velký pátek vzrostl z žal zármutek
Tertiary Keywords	bohoslužebné pozadí church bulletin evangelium kázání Půst sláva služba utrpení vítězství zbožné
Písma	1 Corinthians 1:18 Colossians 2:13-15 Galatians 6:14 Jan 19:17-30 Lukáš 23 Luke 23:33-46 Mark 15:22-39 Matthew 27:27-54 1 Corinthians 1 18 Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest. Colossians 2 13 A vás, ještě mrtvé v hříších a v neobřízce těla vašeho, spolu s ním obživil, odpustiv vám všecky hříchy, 14 A smazav proti nám čelící zápis, jenž záležel v ustanoveních, a byl odporný nám, i vyzdvihl jej z prostředku, přibiv jej k kříži; 15 A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj. Galatians 6 14 Ale ode mne odstup to, ať abych se v čem chlubil, jediné v kříži Pána našeho Jezukrista, skrze něhož jest mi svět ukřižován, a já světu. John 19 17 and he went out, bearing his own cross, to the place called The Place of a Skull, which in Aramaic is called Golgotha. 18 There they crucified him, and with him two others, one on either side, and Jesus between them. 19 Pilate also wrote an inscription and put it on the cross. It read, “Jesus of Nazareth, the King of the Jews.” 20 Many of the Jews read this inscription, for the place where Jesus was crucified was near the city, and it was written in Aramaic, in Latin, and in Greek. 21 So the chief priests of the Jews said to Pilate, “Do not write, ‘The King of the Jews,’ but rather, ‘This man said, I am King of the Jews.’” 22 Pilate answered, “What I have written I have written.” 23 When the soldiers had crucified Jesus, they took his garments and divided them into four parts, one part for each soldier; also his tunic. But the tunic was seamless, woven in one piece from top to bottom, 24 so they said to one another, “Let us not tear it, but cast lots for it to see whose it shall be.” This was to fulfill the Scripture which says, “They divided my garments among them, and for my clothing they cast lots.” So the soldiers did these things, 25 but standing by the cross of Jesus were his mother and his mother's sister, Mary the wife of Clopas, and Mary Magdalene. 26 When Jesus saw his mother and the disciple whom he loved standing nearby, he said to his mother, “Woman, behold, your son!” 27 Then he said to the disciple, “Behold, your mother!” And from that hour the disciple took her to his own home. 28 After this, Jesus, knowing that all was now finished, said (to fulfill the Scripture), “I thirst.” 29 A jar full of sour wine stood there, so they put a sponge full of the sour wine on a hyssop branch and held it to his mouth. 30 When Jesus had received the sour wine, he said, “It is finished,” and he bowed his head and gave up his spirit. Luke 23 1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi. 2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem. 3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. 4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku. 5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem. 6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský. 7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni. 8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří. 9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal. 10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce. 11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi. 12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek. 13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid, 14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete. 15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu. 16 Protož potresce ho, propustím jej. 17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně. 18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše. 19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře. 20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše. 21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj! 22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím. 23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží. 24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich. 25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich. 26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem. 27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho. 28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi. 29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily. 30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás! 31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém? 32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni. 33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici. 34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los. 35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený. 36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu, 37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě. 38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský. 39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám. 40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení? 41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil. 42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého. 43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji. 44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly. 46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel. 47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl. 48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se. 49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to. 50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý, 51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího, 52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo, 53 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován. 54 A byl den připravování, a sobota se začínala. 55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho. 56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání. Luke 23 33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici. 34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los. 35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený. 36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu, 37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě. 38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský. 39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám. 40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení? 41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil. 42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého. 43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji. 44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly. 46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel. Mark 15 22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo. 23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho. 24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl. 25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali. 26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský. 27 Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho. 28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest. 29 A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš, 30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže. 31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže. 32 Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili. 33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil? 35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá. 36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil. 37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši. 38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. 39 Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl. Matthew 27 27 Then the soldiers of the governor took Jesus into the governor's headquarters, and they gathered the whole battalion before him. 28 And they stripped him and put a scarlet robe on him, 29 and twisting together a crown of thorns, they put it on his head and put a reed in his right hand. And kneeling before him, they mocked him, saying, “Hail, King of the Jews!” 30 And they spit on him and took the reed and struck him on the head. 31 And when they had mocked him, they stripped him of the robe and put his own clothes on him and led him away to crucify him. 32 As they went out, they found a man of Cyrene, Simon by name. They compelled this man to carry his cross. 33 And when they came to a place called Golgotha (which means Place of a Skull), 34 they offered him wine to drink, mixed with gall, but when he tasted it, he would not drink it. 35 And when they had crucified him, they divided his garments among them by casting lots. 36 Then they sat down and kept watch over him there. 37 And over his head they put the charge against him, which read, “This is Jesus, the King of the Jews.” 38 Then two robbers were crucified with him, one on the right and one on the left. 39 And those who passed by derided him, wagging their heads 40 and saying, “You who would destroy the temple and rebuild it in three days, save yourself! If you are the Son of God, come down from the cross.” 41 So also the chief priests, with the scribes and elders, mocked him, saying, 42 “He saved others; he cannot save himself. He is the King of Israel; let him come down now from the cross, and we will believe in him. 43 He trusts in God; let God deliver him now, if he desires him. For he said, ‘I am the Son of God.’” 44 And the robbers who were crucified with him also reviled him in the same way. 45 Now from the sixth hour there was darkness over all the land until the ninth hour. 46 And about the ninth hour Jesus cried out with a loud voice, saying, “Eli, Eli, lema sabachthani?” that is, “My God, my God, why have you forsaken me?” 47 And some of the bystanders, hearing it, said, “This man is calling Elijah.” 48 And one of them at once ran and took a sponge, filled it with sour wine, and put it on a reed and gave it to him to drink. 49 But the others said, “Wait, let us see whether Elijah will come to save him.” 50 And Jesus cried out again with a loud voice and yielded up his spirit. 51 And behold, the curtain of the temple was torn in two, from top to bottom. And the earth shook, and the rocks were split. 52 The tombs also were opened. And many bodies of the saints who had fallen asleep were raised, 53 and coming out of the tombs after his resurrection they went into the holy city and appeared to many. 54 When the centurion and those who were with him, keeping watch over Jesus, saw the earthquake and what took place, they were filled with awe and said, “Truly this was the Son of God!”