1 As he passed by, he saw a man blind from birth.2 And his disciples asked him, “Rabbi, who sinned, this man or his parents, that he was born blind?”3 Jesus answered, “It was not that this man sinned, or his parents, but that the works of God might be displayed in him.4 We must work the works of him who sent me while it is day; night is coming, when no one can work.5 As long as I am in the world, I am the light of the world.”6 Having said these things, he spat on the ground and made mud with the saliva. Then he anointed the man's eyes with the mud7 and said to him, “Go, wash in the pool of Siloam” (which means Sent). So he went and washed and came back seeing.8 The neighbors and those who had seen him before as a beggar were saying, “Is this not the man who used to sit and beg?”9 Some said, “It is he.” Others said, “No, but he is like him.” He kept saying, “I am the man.”10 So they said to him, “Then how were your eyes opened?”11 He answered, “The man called Jesus made mud and anointed my eyes and said to me, ‘Go to Siloam and wash.’ So I went and washed and received my sight.”12 They said to him, “Where is he?” He said, “I do not know.”13 They brought to the Pharisees the man who had formerly been blind.14 Now it was a Sabbath day when Jesus made the mud and opened his eyes.15 So the Pharisees again asked him how he had received his sight. And he said to them, “He put mud on my eyes, and I washed, and I see.”16 Some of the Pharisees said, “This man is not from God, for he does not keep the Sabbath.” But others said, “How can a man who is a sinner do such signs?” And there was a division among them.17 So they said again to the blind man, “What do you say about him, since he has opened your eyes?” He said, “He is a prophet.”18 The Jews did not believe that he had been blind and had received his sight, until they called the parents of the man who had received his sight19 and asked them, “Is this your son, who you say was born blind? How then does he now see?”20 His parents answered, “We know that this is our son and that he was born blind.21 But how he now sees we do not know, nor do we know who opened his eyes. Ask him; he is of age. He will speak for himself.”22 (His parents said these things because they feared the Jews, for the Jews had already agreed that if anyone should confess Jesus to be Christ, he was to be put out of the synagogue.)23 Therefore his parents said, “He is of age; ask him.”24 So for the second time they called the man who had been blind and said to him, “Give glory to God. We know that this man is a sinner.”25 He answered, “Whether he is a sinner I do not know. One thing I do know, that though I was blind, now I see.”26 They said to him, “What did he do to you? How did he open your eyes?”27 He answered them, “I have told you already, and you would not listen. Why do you want to hear it again? Do you also want to become his disciples?”28 And they reviled him, saying, “You are his disciple, but we are disciples of Moses.29 We know that God has spoken to Moses, but as for this man, we do not know where he comes from.”30 The man answered, “Why, this is an amazing thing! You do not know where he comes from, and yet he opened my eyes.31 We know that God does not listen to sinners, but if anyone is a worshiper of God and does his will, God listens to him.32 Never since the world began has it been heard that anyone opened the eyes of a man born blind.33 If this man were not from God, he could do nothing.”34 They answered him, “You were born in utter sin, and would you teach us?” And they cast him out.35 Jesus heard that they had cast him out, and having found him he said, “Do you believe in the Son of Man?”36 He answered, “And who is he, sir, that I may believe in him?”37 Jesus said to him, “You have seen him, and it is he who is speaking to you.”38 He said, “Lord, I believe,” and he worshiped him.39 Jesus said, “For judgment I came into this world, that those who do not see may see, and those who see may become blind.”40 Some of the Pharisees near him heard these things, and said to him, “Are we also blind?”41 Jesus said to them, “If you were blind, you would have no guilt; but now that you say, ‘We see,’ your guilt remains.
Luke 11
14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
Mark 3
20 A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.22 Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.27 Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.30 Nebo pravili: Že ducha nečistého má.
Matthew 12
22 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.23 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?27 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.29 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím.33 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
