Jonáš opouští velkou rybu

Jonáš klečí na břehu v potrhaném oděvu, vyzdvižený z hlubin a hledící k nebi, zatímco nad mořem proniká světlo bouřkovými mraky. Za ním se velká ryba obrací zpět do vln a označuje okamžik poté, co jí Hospodin přikázal, aby proroka vyvrhla na suchou zem. Příboj, vzdálené pobřeží a zářivá obloha rámují scénu soudu proměněného v milosrdenství.

Toto umělecké dílo zobrazuje vyvrcholení Jonášovy modlitby z břicha ryby. Poté, co uprchl před Božím povoláním, je Jonáš sražen do hlubin pod vodami, Hospodin jej však slyší a zachovává mu život. Jeho vysvobození poukazuje na pokání, Boží svrchovanost a Boží milosrdenství, které posílá proroka dál k Ninive. Obraz se dobře hodí k vyučování o poslušnosti, druhých šancích, modlitbě v tísni a Boží moci nad stvořením.