1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,4 Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.12 Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
Luke 22
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.8 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?10 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.14 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.18 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.19 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.27 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Mark 14
12 Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?13 I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.14 A kamžkoli vejde, rcete k hospodáři domu toho: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?15 A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.16 I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.17 Když pak byl večer, přišel se dvanácti.18 A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.19 A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?20 On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se mnou v míse.21 Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.22 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.23 A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.24 I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá.25 Amen pravím vám, žeť již více nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.26 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Matthew 26
17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?18 On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.19 I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.21 A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.24 Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.29 Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.30 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
