Soud
| Secondary Keywords | Barabáše jehněčí jehněčí Ježíši. království oběť Pane. Pilát pravda smutný spasitel večeře Židé |
|---|---|
| Tertiary Keywords | beránka král |
| Písma | John 1828 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka. 29 Tedy vyšel k nim Pilát ven a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto? 30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě. 31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného. 32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti. 33 Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský? 34 Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně? 35 Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil? 36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud. 37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj. 38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to řekl, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám. 39 Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského? 40 I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr. John 191 Tedy vzal Pilát Ježíše, a zbičoval jej. 2 A žoldnéři zpletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a pláštěm šarlatovým přioděli jej. 3 A říkali: Zdráv buď, Králi Židovský. A dávali jemu poličky. 4 I vyšel opět ven Pilát, a řekl jim: Aj, vyvedu jej vám ven, abyste poznali, žeť na něm žádné viny nenalézám. 5 Tedy vyšel Ježíš ven, nesa trnovou korunu a plášť šarlatový. I řekl jim Pilát: Aj, člověk. 6 A jakž jej uzřeli přední kněží a služebníci jejich, zkřikli řkouce: Ukřižuj, ukřižuj ho. Dí jim Pilát: Vezmětež vy jej a ukřižujte, nebo já na něm viny nenalézám. 7 Odpověděli jemu Židé: My Zákon máme, a podle Zákona našeho máť umříti, nebo Synem Božím se činil. 8 A když Pilát uslyšel tuto řeč, více se obával. 9 I všel do radného domu zase, a řekl Ježíšovi: Odkud jsi ty? Ale Ježíš nedal jemu odpovědi. 10 Tedy řekl jemu Pilát: Nemluvíš se mnou? Nevíš-liž, že mám moc ukřižovati tě a moc mám propustiti tebe? 11 Odpověděl Ježíš: Neměl bys nade mnou moci nižádné, byť nebylo dáno s hůry; protož, kdoť jest mne tobě vydal, většíť hřích má. 12 Od té chvíle hledal Pilát propustiti ho. Ale Židé volali řkouce: Propustíš-li tohoto, nejsi přítel císařův; nebo každý, kdož se králem činí, protiví se císaři. 13 Tedy Pilát uslyšev tu řeč, vyvedl ven Ježíše, a sedl na soudné stolici na místě, kteréž slove Litostrotos, a Židovsky Gabbata. 14 A byl den připravování před velikonocí, okolo šesté hodiny. I řekl Židům: Aj, král váš. 15 Oni pak zkřikli: Vezmi, vezmi a ukřižuj jej. Řekl jim Pilát: Krále vašeho ukřižuji? Odpověděli přední kněží: Nemámeť krále, než císaře. 16 Tedy vydal jim ho, aby byl ukřižován. I pojali Ježíše a vedli jej ven. 17 A on nesa kříž svůj, šel až na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota. 18 Kdežto ukřižovali ho, a s ním jiné dva s obou stran, a v prostředku Ježíše. 19 Napsal pak i nápis Pilát, a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, Král Židovský. Luke 231 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi. 2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem. 3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. 4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku. 5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem. 6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský. 7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni. 8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří. 9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal. 10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce. 11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi. 12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek. 13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid, 14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete. 15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu. 16 Protož potresce ho, propustím jej. 17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně. 18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše. 19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře. 20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše. 21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj! 22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím. 23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží. 24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich. 25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich. 26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem. 27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho. 28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi. 29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily. 30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás! 31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém? 32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni. 33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici. 34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los. 35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený. 36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu, 37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě. 38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský. Mark 151 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. 2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. 3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal. 4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí. 5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát. 6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili. 7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali. 8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval. 9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského? 10 (Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.) 11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše. 12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte? 13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho. 14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho. 15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován. 16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř. 17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň. 18 I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský. 19 A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu. 20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali. 21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho. 22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo. 23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho. 24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl. 25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali. 26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský. Matthew 2711 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš. 12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. 13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí? 14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil. 15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli. 16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš. 17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus? 18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali. 19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho. 20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili. 21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše. 22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď. 23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď. 24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte. 25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny. 26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován. 27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu. 28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným. 29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský. 30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu. 31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován. 32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho. 33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo, 34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti. 35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. 36 A sedíce, ostříhali ho tu. 37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský. |