11 As they heard these things, he proceeded to tell a parable, because he was near to Jerusalem, and because they supposed that the kingdom of God was to appear immediately.12 He said therefore, “A nobleman went into a far country to receive for himself a kingdom and then return.13 Calling ten of his servants, he gave them ten minas, and said to them, ‘Engage in business until I come.’14 But his citizens hated him and sent a delegation after him, saying, ‘We do not want this man to reign over us.’15 When he returned, having received the kingdom, he ordered these servants to whom he had given the money to be called to him, that he might know what they had gained by doing business.16 The first came before him, saying, ‘Lord, your mina has made ten minas more.’17 And he said to him, ‘Well done, good servant! Because you have been faithful in a very little, you shall have authority over ten cities.’18 And the second came, saying, ‘Lord, your mina has made five minas.’19 And he said to him, ‘And you are to be over five cities.’20 Then another came, saying, ‘Lord, here is your mina, which I kept laid away in a handkerchief;21 for I was afraid of you, because you are a severe man. You take what you did not deposit, and reap what you did not sow.’22 He said to him, ‘I will condemn you with your own words, you wicked servant! You knew that I was a severe man, taking what I did not deposit and reaping what I did not sow?23 Why then did you not put my money in the bank, and at my coming I might have collected it with interest?’24 And he said to those who stood by, ‘Take the mina from him, and give it to the one who has the ten minas.’25 And they said to him, ‘Lord, he has ten minas!’26 ‘I tell you that to everyone who has, more will be given, but from the one who has not, even what he has will be taken away.27 But as for these enemies of mine, who did not want me to reign over them, bring them here and slaughter them before me.’”
Matthew 25
14 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.17 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.19 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)30 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
