Triumphální vstup
| Klíčová slova | Jeruzalém Ježíši. triumfální Velikonoce zápis |
|---|---|
| Secondary Keywords | nový vášeň zákon |
| Písma | John 1212 Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma, 13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský. 14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest: 15 Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě. 16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili. 17 Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých. 18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil. 19 Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm. Luke 1928 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému. 29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své, 30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně. 31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje. 32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl. 33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko? 34 A oni řekli: Pán ho potřebuje. 35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše. 36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě. 37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli, 38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech. 39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých. 40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati. 41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním, 42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých. 43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran. 44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého. Mark 111 A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých, 2 A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně. 3 A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem. 4 I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je. 5 Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko? 6 Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich. 7 Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně. 8 Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu. 9 A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně. 10 Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech. 11 I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti. Matthew 211 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své, 2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně. 3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je. 4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: 5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené. 6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš, 7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili. 8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu. 9 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech. 10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento? 11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského. |
